Začaly prázdniny a já mám paradoxně víc práce. Vája je teď týden u babičky a dědy a příští týden pojede s babičkou na pobyt s Míšou Růžičkovou. Pro nás by to znamenalo vidět se za 14 dnů, tak jsem aspoň na den a půl přijela k našim, abych mohla být s ní. Nebudu fňukat, pracovat se musí a Vája je u babičky ráda, jen já to prostě hůř snáším :/ Doma by mohli povídat :) ale bude to jen výjimečně, plánuju trošku změnu v celým našem režimu.

No ale o tom tady fňukat nebudu. Byla jsem s Vájou na hřišti v Zahájeném, vzaly jsme to kolem tenisových kurtů a pak jsem si dala kafe v Restauraci Zahájené hned vedle našeho krásného koupaliště, kde mají obrovskou zahrádku, pro děti skákací "hrad", pískoviště, dřevěný domeček a trampolínu. Kdo je z okolí, tak to jistě zná a pro ostatní, co budou mít třeba cestu přes Bystřici někam na výlet, určite se tady zastavte.

Úplně nejkrásnější ale je, když mi Vája řiká, kde co je a všechno ukazuje. "Divej, tady půjdeme...to se jde na tenis tady, víš? A tady jsou houpačty...víííš? :) jsem ráda, že to tady zná a líbí se jí tady :)

A den jsme zakončily ve Zlíně v kině na Hledá se Dory. Musím říct, že 103 minut je na Váju hodně, ikdyž je na dlouhé pohádky zvyklá. Vydržela. Ale už to bylo na hranici. Navíc pro tříleťačku zatím trošku složitý příběh, si myslím. Ale chtěla jsem to zkusit :)