Co poslední dobou dělám nejvíc?

by - 22:49


Poslední dobou byste mě tady "našli" opravdu asi jen náhodou. Víc než článkům se věnuju instantnímu médiu, protože je prostě pružnější, rychlejší a věcnější. Ale protože vás knížky na insta docela zajímají, tak jsem vám ty, který jsem za poslední dobu přečetla, shrnula tady v článku.

Vy, co jste si mysleli, že mám třeba nějaký seberozvojový období plné nových nápadů a projektů a třeba, že vám představím vlastní e-shop nebo značku :)  tak se omlouvám, ale tohle fakt nechávám ostatním.(Mrkněte mimochodem třeba na novou almarka.cz a nebo na bettybrands.cz...oba počiny jsou maminek blogerek a mají moc hezký věci.)
Já se práce sama na sebe hodně bojím a ani moc nevím proč. Jsem asi ten typ, co nerad riskuje... Nějak takhle jsem na tom stejně tak s kočkama nebo kostelem. Musela jsem být v minulým životě asi nějaká majitelka kočičího hotelu, která v něm uhořela protože chytil od sousedícího kostela nebo nevim. Děsím se těchhle 3 věcí. To, že máme doma od podzimu 2 kočky, toho si nevšímejte :) Nutno říct, že jim přicházím docela na chuť (ne doslova proboha!), tak třeba to tak jednou bude i s podnikáním a nějakým vlastním počinem. Ale... spíš si to nemyslím. Tak co to vlastně dělám, když se tady flákám? No čtu.


Teď probíhá takový období, který se mi nechce totiž vůbec nic jinýho než si jen "hygge" sednout s čajem a Vali pod deku a číst. Když se vrátíme ze školky/z práce, je tma. A to na moji produktivitu, která závisí opravdu na mnoha aspektech od povětrnostních podmínek přes světelné podmínky až po správnou vůni svíčky v místnosti, moc dobře neplatí. Že se pořád vracím k těm zvířatům, tak bych asi potřebovala být medvěd a probudit se až v dubnu třebas. 


Jednu nevýhodu by to ale mělo. Nestihla bych si nic přečíst. Docela jsem se čtenářsky činila. Před Vánoci jsem si v rámci výhry od Cocollina koupila v Dobrovským dvě naprosto rozdílný knížky (Od Masaryka po Babiše a Sedmilhářky), pak jsem samozřejmě dostala naježeno (Papírová Labuť) a dál jsem sáhla do starých nepřečtených zásob (Jak si správně přát a Zázračné ráno). No a navíc jsem asi byla hrozně hrozně hodná, protože mi nakladatelství Grada nadělilo knížku podle mého vlastního výběru (Dívka v ledu). Kterou jsem si, a to se přiznám, vybrala právě proto, že jsem si ji vybrat původně nechtěla :D


Ne proto, že by mě nelákala, ale poslední dobou je těch všech Zmizelých Žen v okně, Krví ve sněhu, Žen, kteří nenávidí muže, Dívek, které koply do hnízda a hrály si s ohněm a kdo ví ještě s čím vším, všude plno. A proto jsem si taky na "odpočinek" vybrala nejdřív Sedmilhářky. Film jsem neviděla a minirecenze je na instagramu u fotky knížky (nečekaně :)).

Když před 8 lety vyšel v češtině Hypnotizér, tak jsem se zamilovala do Keplerovců, nevynechala do Lovce Králíků ani jednu jejich knížku, ale od té doby jsem na tento typ literatury dost neobjektivní :P Přiznám se, že málo co je v mých očích umí předčít a zatím se to asi ještě žádné knize nepovedlo.


Tím se konečně dostávám k Dívce v Ledu (R.Bryndza, Grada 2016). Za mě mírný nadprůměr. ALE...Kdo není zapřísáhlý fanoušek Keplera, tak bude rozhodně nadšen. Knížka byla dost chytlavá, ale úplně klidně jsem se od ní odtrhnout dokázala. Taková klasika, čekala jsem pořád, že mě to něčím překvapí, že tam bude nějaký "fakt extra zvrat" a několikrát to k tomu i gradovalo, ale pak to zase pokračovalo tak nějak, jak jsem čekala, což mě trošku štvalo... Jestli jsem rozmlsaná zápletkama od Keplera nebo Galbraith (protože ta taky není marná úplně :)) to nevím. Spíš bych se přikláněla k tomu, že asi jsem :) 

Když to shrnu - ve finále mi Dívka v Ledu docela dost připomínala (typem vraha i oběti i průběhem "vrah se pokouší zabít vyšetřovatele") právě Volání Kukačky od Robert Galbraith (JKRowlingová), přičemž Kukačka pro mě byla o trošku nápaditější, zvratovější a nečekanější. Co mi tady asi nejvíc vadilo, tak byla nevyrovnanost hlavní postavy detektiva šéfinspektora Fosterové. Taková nevyrovnaná policistka, která dělá všechno tak, jak si umane i proti nařízením a od první chvíle jejího umanutí je jasný, že to prostě "nedá". A ona si nedá říct a nedá říct :) Jinak knížka jako celek je napínavá jak gaťky, ale bohužel pro mě všechny detektivky prostě mají společné rysy, takže bych asi chtěla moc, aby mě pořád něčím novým překvapovaly :)

Rozhodně přečíst doporučuju, protože nemaniakům do Keplera se bude líbit ještě mnohem víc. Robert Bryndza je navíc britský spisovatel, který žije na Slovensku se slovenským manželem a občas se slovenské postavy mihnou i v knize (mj. Fosterová měla také slovenský původ). Já se v budoucnu chci vrhnout na další dva díly Noční lov a Temné hlubiny, protože chci vidět vývoj hlavní vyšetřovatelky (bože třeba se umoudří) a vůbec jsem zvědavá na celý posun ztvárnění :)


Teď ale střídám žánr a začala jsem letecky číst něco osobně rozvojového a jsem na to velmi zvědavá :) Jak si správně přát (R.Webster, Grada 2014) je jedna z věcí, které bych se asi před lety vysmála. Čím jsem starší, tím víc se snažím asi víc do hloubky přemýšlet o různých věcech a tohle mě fakt zajímá a navíc 170 stránek přežiju :) A fakt si nemyslím, že když dnes pošlu do vesmíru myšlenku o Ferrari, že ho za půl roku budu mít najednou v garáži. A jsem ráda, že ta knížka zatím není vůbec takhle hloupá a sektářská. Zatím čtu o tvůrčí představivosti a je to moc zajímavé.

Četli jste Dívku v ledu???

A nějaký další typ na zajímavou knížku, kterou bych si mohla přečíst? Samozřejmě až po tom seznamu knih, který mám a musím v něm postoupit dál :)

Krásný den přeju






You May Also Like

0 komentů

Za všechny komentáře moc děkujeme :)