Bejby byly na výletě | Centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem

by - 19:35

Eden, zábavní a poznávací centrum na Vysočině v Bystřici nad Pernštejnem... Jak to popsat co nejvýstižněji...? :)
No každopádně si vyhraďte celý den. I Eden se (asi jako všechno) dá projít i za 3 hodiny, ale nejsme na honěné ale na výletě, no ne? :)


Tentokrát vás zkusím nezavalit horou textu, protože i Centrum Eden je hlavně o chytání, zkoušení, dívání a vnímání. Takže vás provedu spíš pomocí fotek

Areál je obrovský. Ekologický. A prolíná se tam to, jak se žilo, žije a žít bude. A je fakt pro všechny.

Pro malinké děti je to především farma se zvířátky, hřiště s fontánkami a bludištěm, oslík Toník, krmení koz a část Příběh Půdy, kde je Krtinec se skluzavkou, dětský koutek s kuchyňkou nebo nářadím.

Pro větší děti a dospělé je to tohle všechno pro malé plus všechno ostatní jako je pivovar Mittrovski, bylinková lékárna, jízdárna, ekopavilon,... :) Rozhodně bych se sem nebála vzít 2 děti s pětiletým věkovým rozdílem a navíc třeba i babičku s dědou.


To, že Krtinec bude hit jsem věděla hned, jak jsem se podívala na web www.centrumeden.cz. Je fajn, že to není jen bezduchá prolézačka, ale v jejich norách můžete zjistit jak vypadají třeba krtkovi kamarádi z podzemí :)  



Pak jsme se s Vali dívali na to, co všechno škodí naší půdě a protože měla strach otvírat okýnka, tak se dokonce nabídla, že mě radši vyfotí :) Ani se jí nedivím. Já se taky zděsila, když jsem si uvědomila, že 1 cm půdy vzniká stovky let a tady v každým okně vidíme, co ji "krásně" ničí. No a v tom posledním okýnku, bylo jen zrcadlo...Proč asi?



V Příběhu půdy, byla i část, kterou má Vali všude nejradši a to je poznávání různých věcí podle čichu, chuti a sluchu. Hmat ale nedává - nedokáže prostě strčit ruku (narozdíl ode mě :D) do otvoru, kde neví co je. Poprvé, když to zkusila ve Vidě, nahmatala tam chlupatou deku a tak se lekla, že to tentokrát bylo na mně a bude asi už napořád :) 

Tady jsme poznávaly ze zásuvky zvuky, jak jede traktor, sekání trávy kosou a další...

Máma prostě musí taky. Nahmatala jsem spoustu dobrůtek. Brambory, ořechy, hrách, dýni.

"Joooo, to znáám, to jsou kočičí granule."
Tak nevím, ale na pytli píšou, že jsou s lososem a tohle byla kopřiva...

... no a koňský hnůj tam taky měli :)
Už jsem vám říkala, že v Příběhu půdy jsme byly nejdýl? Tady totiž bylo tolik zajímavostí a když si Vája jezdila na traktoru nebo hrála v kuchyňce, já si četla o žížalách, o erozi a typech půdy a tak. Je pravda, že jsem se lehce v duchu vrátila do lavic a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí.




Krmily jsme zvířátka, převlíkaly se za selky, dojily kozu a fotily se za Adama a Evu. Musím říct, že pro 5letou puberťačku to bylo opravdové překvapení, když se šla podívat, "do čeho" vlastně strčila hlavu :D


Valinka je supr fotograf, ale abyste věřili, že jsem se i já účastnila převleků, tak tady jedna je :)
"kozenka kozaaa..."
naše EVA :-D
Tak jsme koukli ještě na panské bydlení v patře, kde si Vali zahrála na kuchařku a na písaře a byla úplně fascinovaná pravým husím brkem :) 




Po cestě do horácké vesnice si doporučuju vzít na nádvoří vozíčky pro děti, protože nazpátek je to mírně do kopečka. Ale jakmile vyjdete z nádvoří ven, pohled je nádhernej. Vesnička sedmi domečků, které lemují náves a uprostřed kaplička. Úplně jako kdyby se tady měla za 5 minut natáčet nějaká pohádka.  





V každém stavení je něco jiného. Včelař, tkalcovna, pazderna,... nejvíc nás zaujal asi mlýn, kde jsme si s Vali dali povidlové buchty ráno upečené a paní mlynářka nám namlela žitnou mouku. To si připadáte jak v jiném světě. A všechno je tady navíc strašně "fotofriendly", jak je teď moderní říkat :)


Přijde jenom mně ta fotka jak z hororu?

Pradlena.

Tkalcová.

Hospodyňka.

Tohle je nebíčko v hubě.

Meleme, meleme.

Taková radost z pytlíku mouky a o tom to je. Vidět zrno, mlýn, mouku, ne jenom pytlík v regálu s etiketou.

Po cestě k Ekopavilonu jsme navštívily kozy, který můžete i krmit krmivem z automatu před ohradou, zastavily jsme se i u nového oslíka Toníka, Vája čvachtla nohy v rybníku a prošly jsme si i bosou stezku.



Hřiště s fontánkami je volně přístupné a z areálu se do něj nedostanete, musíte vyjít vstupem ven a obejít statek směrem k jízdárně.

Ekopavilon slouží k tomu, jak by měla a zároveň neměla vypadat naše budoucnost, je tam spousta různých informací o odpadu, o třídění, o elektřině, o úspoře, filtraci vody,... Ekopavilon je spíš pro starší děti a pro nás dospělé, protože proč bychom tohle všechno měli učit děti, když my sami to mnohdy nevíme :) Ale nebojte, najdete tam i koutek s velkýma puzzlíkama pro nejmenší. 


Vali hádá, z čeho byly vyrobeny tyhle věci a chápe, proč třídíme. Já v 5 letech nejspíš netušila.


TIPY:

pro uspěchané: věřte, že celý den je akorát. Nikam nekvapíte a krásně si všechno projdete a užijete. Posadit se a najíst (z vlastních zásob) můžete na nádvoří panského dvora, kde je spousta lavic a stolů, navíc pod stromy, takže v chládku nebo i v malých přístřešcích ve vesničce.

červenec a srpen je otevřeno každý den od 9:30 do 18:00
na bližší info o rodinných vstupech a provozní době jindy se mrkněte přímo sem.

pro učůránky: záchody jsou jak v panském dvoře, tak ve vesničce v jednom ze stavení i v ekopavilonu.

pro hladové: V mlýně vám uvaří dobrou kávu, dají napít vody a ochutnáte povidlové nebo makové buchty. Fantu a Brumíka nečekejte, ale předpokládám, že tohle vás v takovém prostředí ani nenapadne a byl by to celkem hřích.

pro ekonomy: vstupné je pro děti do 6 let zdarma, pro dospělé 120,-



My se tentokrát rozloučily s Edenem s tím, že to bude určitě chtít minimálně ještě jednu návštěvu, protože jsme nestihly jízdárnu, kde se jezdí každý den od 13:00 do 14:00, hřiště, bludiště, pivovar a lékárnu,

takže příště se tam uvidíme???

Díky za pozornost, tohle je článek s asi nejvíc fotkama, kterej jsem kdy napsala, ale tam to prostě jinak nešlo :)




You May Also Like

4 komentů

  1. Paráda - peckááááá, úžasný tip pro všechny rodiče :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ach, ty buchty! A celkově ten nápad, jsem nadšená :) Smekám před tvou odvahou strkat ruky do neznáma :D Naprosto Vali chápu, taky to nedávám, stačila mi jedna zkušenost v citadele v Besanconu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Buchty byly luxus, fakt jsem to nechápala. Jinak mně obvykle vadila i svěcená voda v nádobce v kostele, ale tady jsem musela jít příkladem, že se máma přece něčeho jen tak nebojí. :)

      Vymazat

Za všechny komentáře moc děkujeme :)