BejbyBlog: února 2014

Taaak.

A to jsem si řekla, že budu psát pravidelně. Už jenom proto, abych sama sobě dokázala, že ta žurnalistika v devatenácti měla aspoň malé opodstatnění. No ale asi věděli, proč mě nevzali :)

Měsíc únor je pro mě takový akčnější a možná proto taky nestíhám. Jako matka na mateřské dovolené jsem vděčná za každé rozptýlení a navíc jsem se rozhodla jít trošku do sebe.

I když mám jedno dítě, papírový plínky a třeba ještě sušičku, tak mi přijde, že bych ten den mohla mít prostě líp zorganizovanej. Nevím no. Někdy mi přijde, že kdybych měla dvě děti, používala látkovky a sušila prádlo před barákem na šňůře, tak se nestihnu jít ani vyčůrat. Nesnáším matky-stěžovatelky, takže abyste si nemysleli, že si stěžuju. Jen potřebuju vědět, že to je normální stav i u ostatních.

Začaly jsme s Vájou chodit na plavání. Jak srovnávám schopnosti matek velmi ráda a často - viz. příklad výše, tak rodič-hrotič právě naopak vůbec nejsem (zatím). Takže moc neřeším, co ostatní děti už dělají ve Vájiným věku. A říkám to proto, že v plavání je Vája taková naše malá "paní Radová", protože když se učíme signál pro budoucí potápění a mám jí polít hlavu kelímkem, tak moc nadšeně nespolupracuje. Toníček (náš novej plavací kámoš) už minule ponořoval celou hlavu a Vája ho spokojeně pozorovala zahryznutá do pěnové ryby... Máme prý zatím trénovat jen otírání obličeje rukou. Já ji prostě miluju. Ale na blbinky to je expertka. Když se má klidně ležet na vodě, má nejvíc napilno si kousat palec na noze. A nebo je to proto, že ji blbě přidržuju? Nojo. Možná jo. Nevadí, každopádně je to sranda :)

Chodíme i na cvičení. Půl hoďky si "hrajem" s ostatníma dětičkama (říkanky typu Pacičky a tak) a druhou půl hoďku cvičí mámy a dětičky si hrají vedle nás. Taky super.

S tím plaváním pro jistotu radši takhle :) (to mě pobavilo - moderní Paní Radová v Betynce :)

S tím cvičením, jak už jsem psala nahoře se snažím trošku pokročit i sama. Začala jsem s Jillian Michaels, nakonec jsem do 30 days Shred Challenge nešla, ale střídám tři jiná její videa. O cvičení bude ale brzo článek, tak to tady nebudu pitvat.

No a pak už jenom taková malá věc. Nechala jsem se inspirovat u Marušky (tady) a půjčila jsem si domácí pekárnu od tety. Peču chleby a housky jako ďas, jediná nevýhoda ale je, že je nemůžu jíst ještě ten den za tepla. Valinka by se chudák uprděla k šílenství.

Ono jako takhle plácat o všedních událostech (takže prakticky o ničem) není zas tak náročný. Ale články, který chci, aby měly hlavu a patu jako jsou mimipotřeby, recenze,...prostě poslední dobou nezvládám. Asi bych to dala na rychlíka, ale zbytečně bych se (i vás) ošidila. A proč? Nikdo mě s deadline nehoní, jsem sama svou paní, takže na úkor kvality to rozhodně nebudu hrotit. Ale polepším se. Fakt :)

Každopádně dneska má Valentinka svátek. Chuderka. Celej život bude muset říkat, že je Valentina s krátkým a měkkým, ale...

za Á) až bude větší, vsadím se, že si bude chtít nechat říkat Tina (původně se měla jmenovat jenom takhle, ale Valentinu jsme nakonec vybrali pro větší variabilitu)

a za Bé) měkký se jí hodí víc k příjmení.

Tak co no.

Ale proč to píšu. Je to její první svátek a mě to nějak dojímá. Tak jako mě dojal status na FB jedné mé známé/kamarádky:

"Mateřství je jako když si vyrvete srdce z hrudi a navždy ho necháte chodit vedle sebe."

Tak brzo nashle :)